Testy profesní orientace:
jak naložit s výsledky?

Kateřina Málková, certifikovaný trenér Vědomé volby povolání
27. listopadu 2016
Téměř každé tradiční kariérové poradenství pro volbu povolání začíná profesní diagnostikou, která se provádí pomocí různých testů - temperamentů, typologie osobnosti, studijních předpokladů, motivace, dotazníků zájmů a dovedností, iq-testů atd. Je mnoho různých typů volně dostupných nebo nabízených za poplatek na Internetu. Pro profesionální poradce testy mohou být užitečnou pomůckou, ale je potřeba, abychom chápali omezení, která s sebou přináší, obzvlášť pokud od testu očekáváme jasnou odpověď, která ulehčí náš výběr. Pro ilustraci níže uvádím výsledky dvou testů, které se nabízí žákům na Internetu v rámci projektu financovaného z prostředku EU. Nelekejte se, jsou to výsledky stejného člověka ve dvou testech.
Hollandův test profesní orientace

V České republice se pro ty, kteří se rozhodují o volbě povolání, velmi často používá tzv. Hollandův test - Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry. Tento test umožňuje porovnat vlastní schopnosti s nabídkou pracovních příležitostí. Skládá se z dotazníku pro vyplnění a rejstříku profesí. Holland uvádí šest druhů pracovního prostředí a k těmto druhům šest typů osobností, které korelují s těmito pracovními prostředími. K druhům pracovního prostředí patří prostředí motorické, intelektuální, podporující, komfortní, motivační nebo estetické.

Dotazník volby povolání zjišťuje u testovaného vlastnosti, které ho zařadí k jednomu ze šesti osobnostních typů (R - realistický, I - investigativní, A - umělecký, S - vychovávající, E - vůdčí, C - uspořádávající), a podle určeného typu nabízí přiřazené skupiny povolání. Protože každý člověk není výrazným zástupcem pouze jednoho typu, většinou se ve výsledku testu ukazují tři písmena – jeden dominantní typ a dva doplňující. Touto metodou již prošlo více než 20 milionů lidí po celém světě, ale výsledky tohoto testu, jehož metodika vznikla v 50. - 60. letech minulého století, obzvlášť v dnešní době rychlých změn na trhu práce a výrazné odlišnosti mladé generace od jejich babiček a dědečků, nelze brát jako jediné vodítko pro další profesní směřování. Proto pokud test podstupujete, je důležité výsledky testu konzultovat s profesionálním poradcem v rámci osobní konzultace. Ale ruku na srdce - jediná konzultace pomůže jen těm, kdo i před konzultací je si jistý svým výběrem, jen se chce v něm ještě více utvrdit.

Z Hollandovy metodiky vychází novější Obrázkový test profesní orientace, který obsahuje 114 různých profesí. Přitom ve světě se počet profesí odhaduje na 40 tisíc a předpovědi vývoje pracovního trhu říkají, že 30 až 50 % současných povolání zanikne a vznikne až trojnásobek nových povolání, o kterých dnes nemáme ani tušení.

Mapa a cesta

Když se podíváme na dnešní situaci s testy, můžeme říci, že:
  1. Testy profesní orientace mají výsledky.
  2. Ale není třeba jim přikládat klíčový význam.

Proč mají výsledky?

Test poskytuje alespoň základní představu člověku, který prozatím tápe ve tmě a vůbec nechápe, co má dělat. Testy často slouží jako výchozí bod pro další konzultace například s psychologem nebo poradcem, který vás vidí poprvé v životě a potřebuje se zorientovat v oblastech, o kterých se může s Vámi bavit dál. Proto se s testy má nakládat jako s cestovní mapou po příjezdu do neznámého města. Pokud nevíte, čím začít, můžeme se zeptat kolemjdoucích, anebo použít mobilní aplikaci a nějakou cestu si vyzkoušet.

Stává se, že mapy lžou.

V době navigací mnozí řidiči vám budou vyprávět historky o tom, jak je mechanický ženský hlas nasměroval do slepé ulice nebo širých plání. Úplně stejné je to s testy: kocour v pytli. Dostaneme nějaký výsledek: podle krevní skupiny, podle otisků prstů, podle 114 otázek. Ale výsledek je vždy pouhým otiskem stavu člověka v určitý konkrétní okamžik a výběru omezených variant odpovědí podle kritérií někoho jiného.

O čem nám doopravdy může povědět? Určitě nic o stavu duše, ani o tom, jaká činnost bude bavit a naplňovat.

Výsledek testu je určitý souhrn přesvědčení, představ a schopností člověka. Zaměřit se na tento výsledek znamená pokračovat v těchto přesvědčeních. Ale ty nemusí vůbec odpovídat těm niterním představám, přáním, snům, které má každý z nás. Mohou se v nich projevit cizí přesvědčení, očekávání a přání. Máma chce, abych byl tvůrčí osobností, proto tady máte výsledek. Proces sebeurčení dospívajících je velmi zranitelný proces, proto přistup k této oblasti musí být velmi citlivý.

Pokud se cítíte dezorientovaní, můžete vyplnit test, dokonce i 5 nebo 10, ale jen pro projasnění a rozšíření mapy. Současně byste měli být připravení k tomu, že odpovědi, které dostanete, stejně nebudou stačit. S jistotou vznikne otázka – a co dál?

"Výsledek testu je určitý souhrn přesvědčení, představ a schopností člověka v konkrétní okamžik. Zaměřit se na tento výsledek znamená pokračovat v těchto přesvědčeních. Jako v počítačové hře výběr postavy kouzelníka vám znemožní rozvíjet vlastnosti válečníka, ačkoli k tomu můžete mít vlohy. Co bude cítit člověk, když najednou v herním scénáři kouzelníci nebudou potřeba?"
Jak naložit s výsledky?

Výsledky testů profesní orientace jsou velmi abstraktní. Nevíte, jak je přeložit, přetransformovat do reálných kroků, napasovat na konkrétní školu, kterou byste mohli studovat. Například tvým dominantním typem je S – vychovávající, rád komunikuješ s lidmi, tví vrstevníci se ti často svěřují se svými trablemi, chodí pro radu, záleží jím na tvém názoru. No a co dál? Co to vysvětluje? Další individuální konzultace a samostatná práce, vyhledávání různých variant, návštěvy dní otevřených dveří na školách, zjišťování informací jsou prostě nezbytné.

Někteří vyplní test několikrát a zjistí, že pokaždé mají odlišné výsledky, které je ještě více znejistí. Problém sebeurčení je totiž především o tom, že v tomto období potřebujete se naučit algoritmu poznávání sebe sama, pozorování a pojmenování svých pohnutek, zájmů, hodnot a na tomto základě činit rozhodnutí. Úkol není jednoduchý a je beze sporu zodpovědný.

Proces sebeurčení vždy způsobuje psychické napětí. A jestliže okolní prostředí odpovídá situaci startu prvního člověka do Vesmíru, pak stres může úplně paralyzovat. Proto na volbu povolání v období dospívání není třeba nahlížet jako na doživotní verdikt, na kterém závisí celý osud. Je to také rozhodnutí podobné nákupu nového tabletu, účasti na matematické olympiádě, organizace narozeninových oslav. Je to rozhodnutí, které má určité priority a důležitost, a existuje mechanismus, způsob, jak k takovým rozhodnutím přistupovat.

V posledních letech otázka výběru povolání, které baví, kde využijeme své silné stránky, je velmi populární. Je to velmi důležité zjištění poslední doby, které ovšem skýtá také určité nebezpečí. Snaha vybrat povolání „to pravé, jediné, skutečné, na celý život" rovněž může být paralyzující. Pokus otestovat silné stránky a objevit talenty již v 6. třídě a následně vést dítě k realizaci právě těchto vloh může být zavádějící. Jako v počítačové hře výběr postavy kouzelníka vám znemožní rozvíjet vlastnosti válečníka, ačkoli k tomu můžete mít vlohy. Co bude cítit člověk, když najednou v herním scénáři kouzelníci nebudou potřeba?

Jak přistupovat k volbě budoucího povolání se učíme v průběhu dvou intenzivních dnů interaktivního programu #VOLBA. Příručka „4 kroky k volbě povolání, anebo Jak vybírat povolání, když zatím nevíš kam jít", kterou je možné stáhnout na našich stránkách, ukazuje, jak metodou malých kroků, které člověka nebudou děsit ani stresovat, poznat sebe sama, soustředit informace, vyhodnotit je a uskutečnit volbu, která odpovídá jeho preferencím. Ve výsledku každý bude mít souhrn představ o sobě samém a naučí se do budoucna rozhodovat svobodně a samostatně.

— Kateřina Málková, zakladatelka Smart Course v ČR, certifikovaný trenér Volby povolání