5 rad, jak pomoci dětem vybírat střední školu

Kateřina Málková, zakladatelka Smart Course
kariérový kouč a trenér
17. ledna 2018
doba čtení 3 minuty
K výběru střední školy obvykle přicházíme s určitým nákladem. Je to školní prospěch, vztah ke škole a schopnost se učit, je to puberta a všechno, co k ní patří včetně výkyvů nálad, změny v chování, v myšlení, v představách, a samozřejmě formující se sebehodnocení. 7. - 9. třída ZŠ je snad nejnáročnějším životním obdobím vůbec. Když se podíváte na tento obrázek, uvidíte, že střední škola je také jakýmsi docela důležitým životním milníkem. Jsou to 3 nebo 4 roky, které oddělují dospívajícího od dospělosti a převzetí zodpovědnosti za svůj život a za svá rozhodnutí.
Pouze 3 z 10 absolventů středních škol a odborných učilišť do 3 let od ukončení studia zůstává v oborů, který vystudovali. Zbývajících 7 se musí hledat dál. Střední školou to zkrátka nekončí.
Ani ta nejlepší odborná škola svým absolventům nemůže zajistit předvídatelnou budoucnost. Dříve získaná profesní kvalifikaci člověku vystačila na celý život. Dnes jsme v situaci, kdy více jak 60 % profesí, v kterých budou hledat uplatnění současní žáci 8. - 9. tříd základních škol, ještě neexistuje, a je velmi těžké "uhodnout", které povolání má perspektivy. Právě proto nefungují profesní testy.

Svoboda volby je největším problémem, s kterým se potýkají dnešní teenageři. Mohou si vybrat cokoli, mohou se stát téměř čímkoli. Ale který názor je správný? Který influencer se nemýlí? Co když to nebude to pravé? Co se stane, když vybočím z řady?

Jediným způsobem, jak dětem pomoci v tomto rozhodování je rozvíjet jejich schopnost si umět poradit v každé situaci. Schopnost dělat rozhodnutí patří k základním kariérním návykům. A mnozí psychologové dokonce tvrdí, že se člověk těmto postojům učí nejlépe právě v období dospívání.

Jak dětem pomoci s rozhodnutím?

Začněte s výběrem již v 8. třídě základní školy
Často rodiče říkají: "vůbec nevíme, na co se hodí", "tápe", "nejeví zájem o výběr, je mu to jedno". Vězte, že se za tím skrývá nízká sebedůvěra. Jedno to není žádnému z teenagerů. Všichni to strašně prožívají a absolutně nevědí, čím začít. I když rodiče to prožívají mnohem více, než teenageři :-) Čím blíž jsou přijímací zkoušky, tím vyšší je nervozita, napětí a stres.
Oddělte od sebe přípravu k přijímacím zkouškám a výběr povolání
Na většině středních odborných škol nebo na gymnáziích součástí podmínek je průměrný prospěch, proto se již od 7. třídy snažíme zajistit doučování a intenzivně připravujeme děti k přijímacím zkouškám. Obvykle prvně tlačíme na prospěch a pak vybíráme směr. Zkuste to udělat obráceně. Prvně stanovte cíl - najít obory, které zaujmou, prospěch se může zlepšit právě proto, že Váš teenager v tom bude vidět osobní smysl. Rozbijte velký úkol výběru školu na několik menších kroků. Oslavujte každý krok. Váš teenager přijde k přijímacím zkouškám pozitivně naladěný a v klidu.
Mluvte o výběru oboru a střední školy v kontextu životních cílů
To, že syn kamarádky chodí na nějakou SŠ, ještě neznamená, že i Vašemu synovi to sedne. To, že si myslíte, že nějaké povolání má budoucnost, ještě neznamená, že je to přesně to, v čem se najde Vaše dcera. Vyprávějte svůj vlastní příběh. Co jste studovali? Co Vám dala do života střední škola? Čemu jste se museli naučit mimo ní? Co Vám dává práce, které se věnujete? Jak to ovlivňuje Váš život? Buďte inspirací.
Nesnažte se rozhodnout místo teenagera, podporujte, povzbuzujte a učte ho / jí rozhodovat samostatně
Velmi často se stává, že v pubertě člověk nechce poslouchat rady rodičů, a až po uplynutí několika let lituje, že je neslyšel. Taková je podstata období dospívání - potřebujeme se naučit mít vlastní názor. Proto v diskuzích o různých oborech nesnažte se svoje dítě přesvědčit. Předkládejte fakta, různé aspekty výběru, hledejte různé možnosti uplatnění v oboru a buďte otevření konstruktivní diskuzi. Ptejte se: "Co si myslíš o...?"
Ke stejnému cíli může vést více cest, stejné schopnosti a předpoklady je možné uplatnit v řadě oborů
To, co ovlivní cestu Vašeho syna nebo Vaší dcery, jsou jeho /její rozhodnutí. Vyučený elektrikář se ve 40 může stát jednatelem firmy, premiant absolvent gymnázia může být řádovým pracovníkem v korporátu a vést docela nudný život. V životě nezáleží na počtu titulů a diplomů, ale na tom, jak chceme tento život prožít.
Byl tento článek pro Vás užitečný?
Sdílejte ho se svými přáteli v sociálních sítích