Něco na sebe prásknu...

Kateřina Málková, zakladatelka Smart Course
kariérový kouč a trenér
24. ledna 2019
doba čtení 7 minut
Nejsem Češka. Ne, nejsem ani Slovenka. Ani jeden z mých rodičů není české národnosti a do svých 21 let o České republice jsem věděla akorát to, že prezidentem byl Václav Havel, že v Česku se vyrábí nádherné broušené sklo a kožené rukavice a také, že tady pořádají koncerty světové skupiny a zpěváci. Poslední fakt si vlastně Češi často vůbec neuvědomují, ale je to tak :-)

Česky jsem se začala učit, protože jsem se setkala s mužem, který se o něco později stal mým manželem a důvodem, proč jsem se rozhodla všeho nechat a přijet za nim sem.

Často se mne lidé ptají, jak se mi tady líbí. Je to těžká otázka, protože je hodně pozitivních věcí, kterých jsem si téměř 20 let co jsem tady vůbec neuvědomovala. Ale o tom teď psát nechci. Moje úroveň jazyka je vlastně perfektní. Sem tam samozřejmě udělám chybu, sem tam, obzvlášť když jsem unavená, můžete uslyšet jemný přízvuk, ale většinou když se se mnou setkáte, nepoznáte to.

Jak je to možné

Česky jsem se naučila velmi rychle, během půlroku. Nikdy jsem nevyučovala jazyky, jak to obvykle dělají expáti, když si potřebují přivydělat. Takže jsem ani nepřemýšlela nad tím, proč jsem se naučila tak dobře a tak rychle. Teď když nad tím uvažuji, dokážu sepsat několik bodů, které z mého pohledu hrály zásadní roli a které mi v tom pomohly.

1. Slovíčka jsem se učila v kontextu.

Díky své píli a učenlivosti, což je jednou z mých silných stránek, jsem luštila křížovky, které manžel vozil ještě do mého rodného města. Jezdil tam na služební cesty a vždy měl půl kufru Květů života. Možná znáte takový časopis. Ani nevím, jestli se ještě vydává.

Luštila jsem křížovky s malým cestovním slovníkem tímto stylem:
- překlad zadání do rodného jazyka, pochopení
- nalezení odpovědi v mateřštině
- zapojení slovníku, překlad do češtiny,
- pasuje - nepasuje, hledání alternativ.

Tak jsem vyluštila více než stovku křížovek mezi zkouškovým a různými seminárními pracemi na univerzitě.

2. Denně jsem byla v prostředí jazyka aspoň chvíli

Díky tomu, že jsme se s budoucím manželem a jeho kolegy potkávali denně, slyšela jsem řeč a snažila jsem se ji porozumět. Za 14 dní už jsem chytala význam. Navíc jsem měla jeden jediný film s Royem Sheiderem na VHS kazetě. Mám pocit, že to byl "All That Jazz". Nechápala jsem ani slovo, ale dodnes si pamatuji emoce.
Když jsem byla tady, samozřejmě mi pomohla televize a rodina. Zkoumala jsem slova, která mi nedávala smysl, snažila jsem se přijít na význam nářečí, spoustu věci jsem vnímala doslova.

Přijela jsem do malé vesnice a je vtipné, že asi 15 let jsem žila v domnění, že "jablóška" jsou normálně jablka :-) A ony to jsou brambory :-D. Manželovi rodiče totiž na podzim nakupovali do zásoby jablka a brambory současně, takže jsem to vnímala tak nějak v kontextu dění.

3. Gramatika

Měla jsem skvělou učitelku, profesorku na gymnáziu, za kterou jsem docházela dvakrát týdně. Zaměřovali jsme se na gramatiku, ale všechno se odehrávalo v kontextu každodenního žití. Tu jsem vyprávěla něco o domově, tu jsem donesla recepty, zkrátka bylo to vázané na to, co jsem zrovna potřebovala. Hodně jsem četla! A to mi pomáhalo vstřebávat gramatiku absolutně přirozeně.

4. Měla jsem motivaci

Samozřejmě jsem měla motivaci. Chtěla jsem, aby mi bylo rozumět a také aby nikdo nepoznal, že nejsem Češka. Papouškovala jsem intonace. S manželem jsem se vsadila, že dokážu říci "ř" bez problémů. A samozřejmě že jsem to dala napoprvé :-) Jo, mám absolutní hudební sluch, což je velká výhoda.

5. Zajímavý fakt

Jednou moje učitelka mne upozornila na to, že po nějaké době mohu zapomenout svůj mateřský jazyk. Nechtěla jsem tomu věřit. Ale faktem je, že o rok později, když jsme si volaly s moji mámou, nedokázala jsem ze sebe vymáčknout správná slova a věty, něco srozumitelně vysvětlit. Bohužel do sluchátka to nemůžete ukázat rukama-nohama. Moje máma se jen usmívala: "Ano, ano, rozumím ti".

Když to mám porovnat s angličtinou

Hrůza a děs. Strašná dřina od 4. třídy. Roky biflování slovíček. Na univerzitě divné složité ekonomické texty. Vyvolávání na známku. Zkoušky. Poslechové zkoušky. Vlastně kvůli angličtině jsem nešla na aspiranturu. Když jsem měla hodiny angličtiny s Čechoameričanem, hned jsem ho upozornila, že neumím. A pak jsme si povídali o různých obyčejných věcech, o jeho zkušenostech, o jeho odjezdu do Ameriky, když ještě byl malý, o tom, proč se vrátil. A šlo to. Jenže v mém podvědomí se za ty roky napevno usadil strach - strach udělat chybu, strach něco gramaticky zvorat, strach, že mi nebudou rozumět. Strach, strach, strach... I kdyby mi milion lidí na světě řekli, že umím, že je to Ok, stejně jím neuvěřím.

A to dělá školní způsob výuky. Bohužel. Učíte se jazyky spoustu let a stejně se nenaučíte. Naštěstí pokrok nejde zastavit. Angličtina není nutné zlo, ale brána do světa, jazyk, který otevírá spoustu možností - v cestování, ve vzdělání, v profesním rozvoji, v osobnostním rozvoji díky komunikaci s lidmi z celého světa.

Když jsem studovala Diplomatickou akademii v Praze, Cyril Svoboda nám doporučoval, že pro dobré profesní uplatnění je dobré ovládat dva jazyky - angličtinu a jeden méně tradiční jazyk. Nedávno jsem v Brně potkala Američanku, která je tady jako misionářka. A ta se učí česky. Chápete? Jazyk, kterým mluví nějakých 10 milionů lidí plus potomci Cechů ve Spojených Státech a jinde ve světě. Zajímá ji jazyk, snaží se mluvit, oslovuje lidi na ulici, NEMÁ STRACH! A je velmi milá.

Angličtina je strašně jednoduchá

Určitě jste to mnohokrát slyšeli. Ale v praxi ne a ne zvládnout. A teď Vám řeknu něco, co je strašně důležité. Uvědomte si, proč se chcete nebo potřebujete naučit anglicky. Abyste se domluvili, anebo abyste měli všechny ty certifikáty? Pokud potřebujete certifikáty, tak bohužel je to jiný způsob výuky - výuka pro testy. Ale pokud chcete mluvit, užívat si jazyk, zvednout si sebevědomí, protože něco zvládnete, naučíte se něco, co Vám možná doposud nešlo. Pak Vám doporučím metodu Easy Lingo. Mimochodem zakladatel Onlinejazyky.cz, Martin Dvořák, má velmi zajímavý kariérní příběh. Zadejte do vyhledávače jeho jméno a název počítačové hry Second Life. Budete překvapení stejně, jako když vstoupíte do světa EasyLingo a pocítíte na sobě výsledky jejich metodiky výuky.
TEST: Uspějete s Vaší angličtinou
na příštím pohovoru?